//
you're reading...

CD 9 (Želiv 2014/15)

Terapie LÁSKOU (Nejsv. Trojice)

8339Promluva na Slavnost největejší Trojice ONLINE a KE STAŽENÍ ZDE!

LUKASOVA: LOGOTERAPIE VO VÝCHOVE: Homeostáza znamená rovnováhu – v této souvislosti „vnitřní rovnováhu jedince”. Jedinec je v rovnováze sám se sebou a se svým okolím tehdy, když jsou jeho potřeby uspokojeny a on sám je v takovém stavu pohody, že si ani nic nepřeje. Například dosyta nakrmená kočka, která leží za hřejícími kamny a spokojeně přede, je v naprosté vnitřní rovnováze. Nemá žádnou potřebu změnit něco na své situaci, není vystavena žádnému pudovému nebo vnějšímu tlaku, který by jí byl nepříjemný a jejž by se pokoušela odstranit. Vyjádřeno lidskými slovy, je „šťastná a spokojená”. Mohli bychom se domnívat, že také pro člověka není na světě nic lepšího, než dosáhnout této vnitřní rovnováhy, této „naprosté vyrovnanosti” a „spokojené pohody”. A právě to pokládaly všechy rané psychologické teorie již od Freuda za nejvyšší terapeutický cíl. Neklidný, narušený, soužící se pacient musí opět najít svou vnitřní rovnováhu a je nutno učinit vše, abychom ho do tohoto stavu homeostáze dovedli. Musí odreagovat své pudy, vyjádřit své frustrované potřeby, prosadit svá potlačená přání a osvobodit se od každého vnějšího nebo vnitřního tlaku. Principem homeostázy nebyl vyjádřen jen terapeutický přístup. Byla to představa člověka, kterého znázorňovala jako bojiště vnitřních napětí, jež je třeba zcela uvolnit a odstranit, aby bylo znovu dosaženo ideálního stavu vnitřní rovnováhy. K tomu samozřejmě patří také uvolnění sexuálních napětí nebo agresivních sklonů, ….

Sem patří všechny terapeutické metody, v nichž se lidé nechávají „vyplakat” nebo „vykřičet” („pravýkřik”), popřípadě v nichž se děti navzájem tlučou molitanovými kladivy nebo smějí rozhazovat po stěnách písek, aby se odreagovaly. Také propagace pornografických …., ve službě principu homeostázy. Tato hypotéza se však prokázala jako nesprávná. Člověk, který je v naprosté rovnováze se sebou a s okolím, který tedy už nemá žádná přání a žádné potřeby, který už má všechno, co mu vůbec stojí za snahu a nevidí už před sebou žádný cíl, o nějž by musel usilovat nebo o nějž by se mohl snažit – takový člověk není nijak mimořádně šťasten a duševně zdráv. Naopak – je vykolejený, zmatený, téměř zmírá nudou a prožívá hlubokou vnitřní prázdnotu. Propadá existenciální frustraci, protože jeho život jako by ztratil veškerý smysl. To je objev! Hospodářský zázrak a období blahobytu*nám o tom podávají důkazy, nepřehlédnutelné důkazy, které už nevyžadují žádné vědecké posvěcení. Idol naší generace je Superman, který si může splnit všechny sexuální sny, kterému se krásné dívky nabízejí jako na běžícím pásu, který může vyhovětvšem svým rozmarům. Beztrestně uhodí, když je rozhněvaný, vždy ujde trestu, když obejde zákon, muž snů, hvězda naší společnosti, který si může splnit všechny finanční tužby. Může mít superauto, soukromé tryskové letadlo, svým vlivem, mocí a technickou výbavou je schopen si okamžitě splnit každé přání.Jakému osudu se žene vstříc? Přijde chvíle, kdy už ho život netěší; přijde okamžik, kdy je duševně v koncích: přesycený, omrzelý životem, neschopný žít. Sen superlativů se velmi rychle vyčerpá a zůstává jen zející prázdnota.

Člověk je totiž myslící bytost a jako nositel duchovní dimenze nedokáže jen spotřebovávat a užívat si. To mu prostě k duševnímu zdraví a vnitřnímu naplnění nestačí. ….„užívat si pro užívání samo”. A to, že hédonismus vždy směřuje ke krutosti, je dostatečně historicky dokázáno. Statistika zločinnosti roku 1977 byla nadepsána slovy: „V bludném kruhu nudy a nesmyslné chuti ničit”, neboť se nedařilo najít žádné jiné převažující motivy k přibývajícím zločinům a přečinům. Ktomu se připojují statistiky sebevražd, které i dnes poukazují na vysokou průměrnou životní úroveň sebevrahů, což je o to nepochopitelnější, nepočítáme-li s omrzelostí a přesyceností životem. Zejména výzkum v oblasti drog zná hlavní motiv závislého: „…poprvé jsem to vyzkoušel z nudy…”Brutalita, kriminalita, sebevraždy a závislosti jakožto reakce na bohatství, na splněná přání a nudu; masová duševní vykolejení jako výsledek vývoje, který by měl přinášet štěstí a osvobození – je to pochopitelné? Princip homeostázy již ani při nejlepší vůli nelze udržet.

Možnost splnit si spoustu přání neposkytuje žádnou záruku uchování duševního zdraví. Naopak, je pro společnost i pro jedince nebezpečím, protože lidský život je tak prožíván jako ochuzený o smysl: chybějí v něm cíle, pro něž stojí za to pracovat, bojovat, dokonce i přinášet oběti a odpírat si přání.

Dnes už víme, že to, co člověk bezpodmínečně potřebuje pro své duševní zdraví, není možnost uspokojit veškerá svá přání, nýbrž možnost, aby řada přání zůstala otevřených. A to v podobě realizovatelných životních obsahů a osobních cílů, které člověku stojí za vynakládání úsilí. Teprve angažovanost uchovává osobnost neporušenou, i když to stojí oběti a omezuje vlastní potřeby. Zaujetí pro myšlenku, pro druhé lidi, pro věc, pro cokoli, buduje lidskou existenci a naplňuje ji. Princip sebetranscendence stojí proti principu homeostázy tak, jako stojí člověk proti zvířeti. Mezi oběma existují analogie, ale nejsou identické, neboť mezi nimi stojí celý dimenzionální stupeň.

Pomysleme například na matky, které se po léta obětovaly pro svou rodinu a své děti a téměř všechna svá přání odsunuly stranou a které často trpí depresemi právě až poté, kdy už děti dorostly a jim už nezbývá žádná práce. To principem homeostázy vysvětlit nelze! Podle toho by musely být matky k smrti nešťastné právě v době zatížení péčí o děti, a teprve až po odpadnutí starostí by mohly být konečně spokojené a vnitřně vyrovnané. Je tomu však naopak.

Člověk na rozdíl od zvířete musí vědět, pro co žije. Nemusejí to být žádné vznešené cíle. Dobře plnit své povinnosti, zajistit patřičně svou rodinu, nebo dokonce i věnovat se zajímavé zálibě může už značnou měrou přispět k vnitřnímu naplnění smyslu tak, jak to na lidské úrovni prosté uspokojování potřeb nikdy nedokáže. Princip homeostázy dnes ve vědeckém světě padl a s ním i celý domeček z karet  psychologických teorií a hypotéz!

Jednou z hypotéz, které padly, je ta, že „štěstí” (nebo také „slast”) může být cílem, o který stojí za to usilovat. Abychom tomu porozuměli, připomeňme si znovu indikační okruh logoterapeutické metody dereflexe. Zjistili jsme, že existují psychosomatické potíže, které vznikají pouze tím, že nějaká za normálních okolností automaticky probíhající tělesná funkce jako tepání srdce, usínání nebo erekce, je příliš intenzivně pozorována. Stane se středem pozornosti a to tuto tělesnou funkci narušuje. Jestliže se však pozornost opět zaměří na vnější svět, porušená funkce se zotaví a probíhá – nikoli jako cíl, nýbrž jako „vedlejší účinek” – zcela normálně. A stejně jako v psychoterapii je takovým automatickým vedlejším účinkem, který může být zablokován, většinou nějaká vegetativně řízená tělesná reakce, je ve filozofii takovým automatickým vedlejším účinkem, který je dnes mnohdy zablokován, štěstí.

Štěstí nelze „chytit”, stejně jako si nelze vynutit spánek. Bez cíle nenastane vedlejší účinek, bez angažovanosti a naplnění smyslu nenastane vnitřní stav štěstí. „Čím víc se člověk snaží, tím méně se mu daří” – tato věta platí i v psychologii.

Získání slasti nemůže být mezi lidmi hlavním cílem; může pouze provázet nějaký hlavní účel jako jeho vedlejší účinek. Frankl, který byl průkopníkem moderního zkoumání motivace, opakovaně prokázal charakter efektu u štěstí. Vyjádřil to takto:

„Čím více někomu jde o slast, tím více mu uniká.” O samotnou slast nelze usilovat, nelze ji vynucovat, není pro člověka přiměřeným předmětem snahy. Naplňování přání kvůli získání slasti nás ponechává „bezcílné a nešťastné”. Jiný příklad: Můžeme prožívat radost a slast, když nasloucháme krásné hudbě. Slast však nevzniká tím, že bychom přitom mysleli na vlastní potěšení, nýbrž tak, že se kráse a harmonii plně vydáme. Nejinak je tomu i v oblasti sexuality.

Facebooktwittergoogle_plusmail

Discussion

No comments yet.

Post a Comment

 

Dnes

Liturgické čítania na dnes

    5o4u.com od roku 2013:

    • Návštev celkom: 3 119 678
    • Celkom návštevníkov: 237 894